Místo konání

Zámek Liblice se nachází v obci Liblice v okrese Mělník ve Středočeském kraji, bývá nazýván barokní perlou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. 

Zámek si v letech 1699–1706 dal vystavět hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova jako své rodové sídlo. Ve druhé polovině 18. století (po roce 1770) sochař Ignác František Platzer doplnil plastickou výzdobu balkónu na vstupním průčelí dvěma páry rokokových alegorických soch, dvojice s globusem představuje Geografii a dvojice s dalekohledem Astronomii. V téže době byla postavena i venkovní Sala terrena. Další přestavba zámku pochází z 80. let 18. století a byla zaměřená na hospodářské budovy (tzv. depandance) a prostor služebnictva. Dnes jsou v těchto prostorách hotelové pokoje. 

V první polovině 19. století zámek od Pachtů z Rájova odkoupil Vojtěch Dejm ze Stříteže, ovšem už v roce 1863 jej vlastnila hraběnka Antonie z Valdštejna, která dala zámek zčásti přestavět v eklektickém stylu s novorenesančními detaily. Po její smrti připadl zámek Thun-Hohensteinům. Ve 20. letech 20. století prošel úpravami zámecký park. V roce 1945 byl zámek Thun-Hohensteinům zkonfiskován a v roce 1952 jej stát propůjčil ČSAV.  

Od 50. let 20. století prodělal zámek řadu oprav, přičemž ta nejrozsáhlejší proběhla v letech 2001–2007. Od té doby slouží jako hotel a hlavní sál jako konferenční centrum Akademie věd ČR.   

Popis 

Budova zámku je třípatrová a třítraktová. Ve středním traktu na elipsovitém půdorysu je vstupní hala a dva klenuté společenské sály z nichž horní prostupuje dvěma patry a nyní slouží jako společenský sál pro koncerty, svatby a konference. Spodní sál slouží jako restaurace.  

V přilehlých obdélných dvoupatrových křídlech najdeme obytné místnosti. Při přestavbě v 80. letech 18. století byly hospodářské budovy uspořádány do podoby čestného dvora francouzského typu Cour d'honneur. 

Zámecký park  

Z velké části to je francouzský park podle poslední úpravy C. Schneidera z roku 1923. Nachází se zde řada stromů, mezi nimiž má zastoupení platan, lípa, metasekvoje čínská, liliovník tulipánokvětý, dub, kaštan a topoly bílé. V jezírku ve spodní části parku žijí chráněné druhy žab – ropucha obecná, skokan hnědý, skokan skřehotavýa skokan štíhlý – a najdeme tady také užovku obojkovou. V lesnaté části parku (chráněné jako přírodní památka Zámecký park Liblice) se též skrývá louka s výskytem vzácných vstavačovitých rostlin – přírodní rezervace Slatinná louka u Liblic. 

Hospodářské budovy zahrnují původní bažantnici, oranžerii, skleníky, dům zámeckého fořta a zaměstnanců zámku, zčásti zpustlé. 

Zahradnický domek s mansardovou střechou je ze 2. poloviny 18. století. 

Osmiboká pohřební kaple Thun-Hohensteinů, kterou dala roku 1899 vystavět hraběnka Christina Thun-Hohensteinová (1854–1937) v novorománském stylu. Jsou v ní pohřbeni její manžel Leopold Bohumil Thun-Hohenstein (1842–1898), její syn Leonard († 1914) a ona. 

Kamenný kříž na památku předčasně zesnulého Leonarda Thun-Hohensteina (původně s plastickým rodovým erbem) dala v parku vztyčit Christiana. 

K zámku po staletí patřil patronátní liblický kostel sv. Václava, gotická, barokně upravená stavba (v roce 1710 oratoř, 1713–1715 věž a štuková výzdoba interiéru). 

Mapa a parkování 

Vjezd a parkování přímo v zámeckém areálu je zdarma pro všechny hosty a návštěvníky zámku.